16.11.2012 09:39
Sbor dobrovolných hasičů v Bratříkově byl založen 1886, i když několik nepovedených pokusů o založení bylo provedeno již dříve. Zakládajících členů bylo 48. Prvním předsedou sboru byl zvolen pan Josef Piroch, jednatelem pak pan učitel František Tůma, velitelem pan František Hnídek.
Program první výborové schůze se zabýval koupí čepic, zakoupení látky a ušití stejnokroje, objednání helem a způsob získání peněz pro sborovou pokladnu.
Usneseno bylo, aby se začaly pořádat zábavy a divadla v hostinci U Havlů (Josef Havel). Bratříkovská omladina, nadšená divadlem, se rozhodla, že poprosí divadla milující obecenstvo v Bratříkově o jakýkoli příspěvek na zakoupení jeviště. Vybráno bylo 69 zlatých a 63 krejcarů. Dekorace na jeviště byla dána namalovat panu Prokopovi ze Semil. První divadelní hra, Otče náš, se hrála první postní neděli. Za hotovou dekoraci bylo zaplaceno 130 zlatých. Bylo také rozhodnuto, že hudebníkům při každé zábavě bude z výtěžku zaplaceno 10 litrů piva hercům 5 litrů piva. Režisérem divadelbyl v té době pan učitel Tůma. Sehrána byla i další představení a to hra Pramáti a Jedenácté přikázání.
První hasičský ples byl pořádán 22. ledna 1887 také v sále U Havlů, protože to byl první ples, bylo ustanoveno 19 členů, kteří se měli postarat o výzdobu sálu. Ten, kdo se nedostavil, zaplatil pokutu 10 krejcarů.
V roce 1891 byl stav členů sboru 32, protože několik jich bylo vyloučeno. Stálým bodem při schůzích byla koupě stříkačky, protože sbor nemá tolik prostředků, zapůjčuje pan František Hnídek 228 zlatých a 42 krejcarů na dva roky bez úroků.Stříkačka byla zakoupená v srpnu 1891 za 538 zlatých 42 krejcarů včetně dovozu a 80 metrů hadic.
V roce 1896 byla poblíž školy postavena stříkačkárna. Následující rok byla zřízena sborová pohřební pokladna, do které plynul hlavně výtěžek z divadel a plesů. Peníze, které se uspořily byly určeny na fond hřbitova, který se také roku 1907 začal budovat.
19. 7. 1903 byl v naší obci poprvé pořádán sjezd jednoty hasičské Palacký. Na tuto velkou událost se konaly přípravy již od jara. V den sjezdu bylo obyvatelstvo probuzeno ranami z hmoždířů. Domy byly vyzdobeny prapory v národních barvách a hesly. Po deváté hodině ranní byl sbor s hudbou seřazen u zahrady před hospodou a očekával příjezd sborů z okolních vesnic. V 11 hodin začal průvod, který čítal 430 mužů, poté byly předváděny ukázky hasičského cvičení.
Roku 1912 byla založena tzv. odbočka sboru hasičského na Novém Bratříkově, pro níž byla zakoupena čtyřkolová stříkačka za 1125 korun a také 100 m hadic. Vzhledem k první světové válce ustala v roce 1915 činnost a znovu byla obnovena až v roce 1919. A to slavností 1. máje, odhalením pomníku věnovaného obětem první světové války a zasazením lípy svobody. Do poloviny 20.let však činnost sboru vázla. V roce 1925 se u nás znovu konal hasičský sjezd, kterého se zúčastnilo 16 sborů z okolních obcí a vůbec poprvé byl pořádán den dětí.
Ve 30. letech, v období hospodářské krize, se přestaly pořádat veškeré akce. Pouze několik členů se zúčastňovalo župních sjezdů. Vzhledem k nezaměstnanosti bylo rozhodnuto, že se nebudou platit příspěvky. Nedlouho po hospodářské krizi přichází druhá světová válka, kdy je mnoho členů nuceno odejít pracovat do Německa. Došlo to tak daleko, že roku 1943 bylo na schůzi domluveno, že všechen nepeněžní majetek bude předán obci. V roce 1944 činnost definitivně ustává.
První výborová schůze po obnovení činnosti sboru se konala 2. 7. 1945. Roku 1951 došlo ke sloučení sborů Bratříkov a Nový Bratříkov, ovšem jen na krátkou dobu, v prosinci 1952 se opět rozdělují.
Autor: Emil Hujer
